Zpověď Jany Birgusové z Ulice: Jsem tatínkova holčička
07.07.2010 21:19Kuba>
SERIÁL: Herečka Jana Birgusová absolvovala před třemi lety Pražskou konzervatoř a široká veřejnost ji především zná díky postavě Lídy Farské z nekonečného a stále nesmírně úspěšného TV seriálu Ulice.
Pětadvacetiletá Jana, která mimo jiné hraje i na malé scéně Divadla ABC a v divadelní společnosti Háta, je nadaná ambiciózní herečka. Kvůli zmíněné roli Lídy Farské neváhala ztloustnout o patnáct kilogramů, což se jí podařilo už za pět týdnů. A za stejný čas (až jí scenáristé dovolili zhubnout) nabranou váhu díky Margitově dietě zás zázračně shodila. Jany životní motto, které se blíží okřídlenému carpe diem (užij dne) sice u mladé ženy na začátku života udiví, ale ze zpovědi herečky vyplývá, že si je své nezralosti vědoma. A těší se na léta, kdy bude díky zkušenostem naplno chápat a vnímat o čem život je.
Moje životní motto je Ponaučení, které jsem si vzala do života od rodičů, je Nejdůležitější pro mě v životě je Sním Když mám problém Nevím-li si rady, potřebuji se rozhodnout Nejlepší chlap pro mě je Být ženou znamená V životě bych chtěla Když potřebuji nakopnout, zvednout náladu Nejhorší období Nejhezčí období Autor: Olga Poucheová, Františka Čížková
... užívej života, dokud to jde. Snažím se ale i „užívat“ ve smyslu – dělat poctivě práci, jít po podstatě věci a neklouzat po povrchu. Ale neměla jsem to tak vždy, když si vzpomenu na studium na konzervatoři – kdybych tam nastoupila dnes, asi bych se víc snažila a byla zodpovědnější.
... nad nikoho se nepovyšuj. Myslím, že tím je vyjádřeno úplně všechno. Lidé jsou rovnocenní, nikdo nestojí níž nebo výš než já. Chce to zdravé sebevědomí a stejně tak pokoru.
... rodina a přátelé. S nimi mi není smutno, nejsem sama.
... o tom, že budu máma, o šťastném manželství. Sním o malém domečku nebo o slunném podkroví s výhledem na Prahu.
... volám příteli, tátovi nebo mámě. Partner Martin toho samozřejmě slyší nejvíc, radí mi věcně a střízlivě. S mamkou se v tom jako ženy víc brodíme. Často stačí se jen vypovídat a hned je mi líp.
... většinou se snažím všechno rozhodnout sama. I osobní a vztahové věci řeším raději sólo než s kamarádkami.
... táta, protože je nejhodnější na světě. Všechno ví a všechno si pamatuje. Exceluje v systémovém nepořádku. Je to trochu nadnesené a uznávám, že jsem k němu nekritická. Asi jsem taková tátova holčička. Jinak kvalitní mužský by se měl hezky chovat k lidem, nepřetvařovat se, nebýt hysterický. Plakat může, ba musí, to není hysterie. Také by měl mít rád svou rodinu a rodiče.
... mít toho nejskvělejšího chlapa na světě. Také využívat ženskou moc a energii - žena je ve své podstatě čarodějka.
... Přála bych si nějakou krásnou roli. Také cestovat, podívat se třeba na Bora Bora, projet Indii a Indonésii, poznat jiné kultury. Chtěla bych toho hodně. Věk na to mám, O řadě věcí sním.
... sním nějakou sladkost, zapálím si cigárko, dám kávu a pustím některou z mých oblíbených písniček: Arethu Franklin, Janis Joplin, Faith No More nebo Prince.
... jsem měla, když mi před šestnácti měsíci zemřela jedna z nejbližších kamarádek z konzervatoře. Vyčítám si, že jsem za ní nechodila častěji do nemocnice. Mám pocit, že šok z její smrti jsem ještě definitivně nepřekonala. Od té doby si říkám, že člověk nemá nikdy kašlat na lidi kolem sebe. Když někoho trápí problém, je třeba mu pomoct a nějak to řešit - neříkat nemám čas, nechce se mi. Nikdy nevíte, jak to dopadne.
... mě, myslím, ještě čeká. I když mám za sebou spoustu krásných chvil. To nejkrásnější jistě teprve přijde. Až budu schopná chápat a vnímat o čem život je. To v pětadvaceti můžu jen tušit.
———
Zpět