Kuba

Jsme v hostivařských ateliérech, kde se natáčí seriál Ulice, a před námi je dekorace bytu rodiny Nekonečných. „Děkuju. Tuhle scénu máme,“ říká právě režisér Boro Radojčič. A teď přichází moje chvíle - oslovuju sympatickou Zuzanu Vejvodovou, která právě na chvilku vystupuje z role seriálové Libušky.

Jaká je postava Libušky z Ulice?

Jednoznačně nekonformní holka. Už jenom tím, jakým způsobem vychovává svého desetiletého syna. Do jisté míry její povahu a jednání určuje prostředí, ze kterého pochází, a způsob života Nekonečných. Je to rodina, která žije kočovným životem, takže poskytuje svým členům spíše nezázemí než zázemí. Děvče, které přijde do Ulice, tam udělá trošku rozruch. Má to v povaze. Žije dneškem, nemyslí moc na minulost či budoucnost. Bude asi dlouho živá, protože si neničí nervy tím, že by brala svět příliš vážně.

Libuška si v Ulici otevře tetovací salon. Jste tetovaná?

Nejsem a nehodlám být. Nicméně tetování neodsuzuju. Myslím si, že když lidé vědí, proč si zdobí tělo, a mají i jiný důvod, než je ten estetický, je všechno v pořádku. Já sama dovedu ocenit, když vidím decentní a jemné zdobení. Sama ale nemám k tetování vztah a nemám důvod to dělat.

Proto hrajete majitelku tetovacího salonu...

(Smích) Samozřejmě. A proto také hraju matku desetiletého syna, ačkoliv sama děti ještě nemám. Nicméně děti snad mít budu, kdežto tetovací salon těžko...

Libuška je v seriálu teprve chvilku. Už se stačila nějak projevit?

Pokud bylo účelem její přítomnosti v Ulici trochu rozvířit stojaté vody, myslím, že se jí daří. Její povaha je tak výrazná, že stačila chvíle, a už se projevila. Ukázalo se, že diváci, kteří seriál sledují a mají ho rádi, žijí životem seriálových hrdinů, velmi rychle zaregistrovali, že se mezi nimi objevil někdo, kdo přišel do zaběhnutých pořádků, na které byli zvyklí, a udělal tam trochu vítr.

Jakým způsobem se k vám tato zpětná vazba dostala?

Setkávám se spíše s nepravidelnými diváky seriálu Ulice, takže tyto informace mám z druhé ruky, jakousi formou „šeptandy“. Kromě toho jsem v současné chvíli tak pracovně vytížená, že ráno odjedu do Divadla Na Fidlovačce, tam se zavřu a zkouším Tři sestry, pak jedu na natáčení Ulice do Hostivaře, potom hned zase zpátky do divadla hrát večerní představení – a nakonec přijedu domů a padnu do postele. Nemám vůbec šanci se setkat s „civilním“ životem, s někým, s kým bych si o seriálu povídala.

Nějaká doba ale uběhla od doby, kdy jsme vás mohli vídat na obrazovkách coby Alžbětu v seriálu Hraběnky, který vysílala ČT. Jaké máte ohlasy na tuto svou roli?

S odstupem času jsem zjistila, že Hraběnky se hodně líbily lidem, kteří mají blízko k naší profesi, ať už jde o kolegy herce, lidi od filmu a podobně. Na druhé straně jsem zaslechla názor, že pro běžného diváka byl seriál trošku náročný, co se týče zpracování příběhu nebo třeba neobvyklého snímání kamery. Šlo o to, zda ten který divák přijal něco, nač nebyl zcela zvyklý.

Celý rozhovor si můžete přečíst v novém čísle TV Magazínu

TV Magazín