Patricie Solaříková: Znásilnění bylo drsný

06.08.2009 13:03

Kuba

Obrázek “https://image.tn.nova.cz/media/images///365x205/Aug2009//536340.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Pokus o znásilnění, bouračka, mejdany, rozchod rodičů, sex… Tereza Jordánová si v Ulici prošla už lecčíms. Jak její představitelka Patricie Solaříková vzpomíná na natáčení těchto scén? Kdy si musela dát po poslední klapce panáka? A co všechno z toho zažila na vlastní kůži?

Páťo, tvá postava toho má v Ulici už hodně za sebou. Jaké natáčení pro tebe bylo nejnáročnější?

Jednoznačně Jeřábkův pokus o znásilnění. To bylo dost drsný. Vůbec se mi do toho nechtělo. Pak bylo hodně zajímavý taky natáčení bouračky, ale na to jsem byla zvědavá a taky se i těšila, protože pro mě nebylo nějak zvlášť těžký. Naopak. Dost mě bavilo.

 

V jakém slova smyslu pro tebe bylo natáčení pokusu o znásilnění náročné? Dotýkalo se tě nějak osobně?  

Bylo prostě nepříjemný. V reálu to musí být strašný zážitek. I když jsme pokus o znásilnění točili jenom jako, bylo to hrozný. Když jsme s Davidem Vobořilem, který Jeřábka hrál, tehdy dotočili, tak jsme se oba úplně klepali a vzájemně se ujišťovali: „Seš v pohodě?“ „Seš v pohodě?“ „Jo, jo…“ „Jo, dobrý…“ Bylo fajn, že jsme se s Davidem dobře znali. Měli jsme spolu dobrý vztah, takže jsme to díky tomu asi oba líp snášeli. Ale i tak… Představa, že někdo má nad vámi takovou nadvládu a vy nemůžete vůbec nic dělat, je hrozná.

Seriál Ulice: Patricie Solaříková jako Tereza Jordánová
(Foto: TV Nova)

 

U znásilnění Jeřábkovi ještě asistovali Danny a Lukáš. Jak natáčení snášeli kluci?

Kluci mě vlastně drželi, takže se po každé ostré ptali: „Hele, seš v pohodě?“ A protože jsem měla trošku otlačené ruce, hned se starali: „Nedržíme tě moc?“ „Ne, v pohodě, to musíte,“ říkala jsem jim. Protože my jsme se tam opravdu prali. Kdybysme to dělali jenom jako, aby mě kluci náhodou neškrábli, tak by to nebylo ono, nebylo by to tak věrohodný. Takže oni mě opravdu drželi fest a já jsem se s nima opravdu fest rvala. Nakonec to bylo náročný i v tom fyzickým slova smyslu.

 

Co na tento díl říkali rodiče?

To už je strašně dávno, nějaká druhá série, takže si to moc nepamatuju. Ale určitě říkali, že to bylo drsný.

 

Nevymlouvali ti pak další působení v Ulici?

Nééé, to určitě ne. Oni s tím byli obeznámení. Řekla jsem jim o tom vlastně hned, jak jsem dostala do ruky scénář. Četla jsem ho tehdy spolu s mámou, která jen poznamenala: „Nóóó, tak to se máš na co těšit!“ Ale nebrali to tak, že by mě do Ulice už nechtěli pouštět. To určitě ne. :-)

 

Zmínila jsi i bouračku, která se točila vloni začátkem jara. Jak na ni takhle zpětně vzpomínáš?

To bylo taky docela náročný natáčení. Pro mě hlavně proto, že se točilo v noci. Měli jsme frekvenci od šesti do šesti a opravdu jsme tam byli asi do pěti do rána. Ale bylo to strašně zajímavý. Osm kamer, hodně lidí, kaskadéři… Úplně jiný zážitek než normální natáčení, proto jsem se na to moc těšila. Když se točil záběr, jak s náma auto smýká ze strany na stranu, tak jsme v něm i doopravdy seděli, což bylo super.

Seriál Ulice: natáčení bouračky Patricii Solaříkovou bavilo
(Foto: TV Nova)

 

Nebála ses?

Vůbec, protože mi bylo jasný, že ten kaskadér ví, co dělá, že to dělal tisíckrát. Spíš jsem si říkala, že by mohlo být zajímavý vyzkoušet si s ním i ten náraz. Sama jsem už nějakou bouračku zažila, takže…

 

Opravdu?

Jo, ten náraz je… Prostě každý, kdo jednou zažil bouračku, tak mu ta rána, ten náraz, zůstane v hlavě. Mně se o tom pak i zdálo – znovu ta rána, zvuk mačkaných plechů… Je to strašný. Ale naštěstí jsem z toho neměla žádný trauma a vůbec mi nevadilo, že to pak musím i točit.  

 

A na kterou scénu nejraději vzpomínáš?

Ježíš, to fakt nevím. Takhle z fleku si teď hned nevzpomenu. Asi by bylo dobrý říct, že třeba mejdany, ale to je zas hrozně těžký natočit.

Seriál Ulice: natáčení mejdanů je náročné...
(Foto: TV Nova)

 

Jak to?

Protože při natáčení mejdanů vždycky dlouho zkoušíme a pak ty scény i několikrát jedeme, takže člověk je už potom i trochu otrávený. Když už točíte třeba poosmý, jak je tam obrovská zábava, jak jsou všichni opilí, tak je to spíš i trochu vopruz a vlastně i trochu šílený. Všem už z toho potom hrabe.

 

Páťo, jak je to na place s pitím? Nepomáháte si náhodou trošku, když musíte hrát, jak jste opilí?

Nééééé!!! To jsme pokaždé jen hráli! :-) Ale když se to jede třeba poosmý a poosmý musíte dělat blebleblebleble, tak je to už trošku vyčerpávající. :-) Člověk si pak už opravdu připadá trochu připitý. :-) 

 

Pokračování zítra

 

Díl, ve kterém se jeřábej pokusil znásilnit Terezu si můžete připomenout zde.

Na díl s Terezinou bouračkou se můžete podívat zde.

ulice.nova.cz

Zpět